Fotograf mačká spoušť, zachytit okamžik se právě snaží, v srdci má stesk a poušť, prchavé vteřiny co chytíš jen stěží. Fotky se stávají svědkem té chvíle, zvěčnit tak možná chce lásky své... vzdálené cíle... Zůstanou vzpomínky - pouze pár obrázků, než v prach se promění, cestička z oblázků...

Zažloutlé okraje starého papíru, na nich mé lásky, opuštěn zůstávám - na čele vrásky.
Fotky tak zůstanou jen pouhou vzpomínkou, na místa, na lidi - kde byli před chvilkou.

Fotky se stávají tím svědkem němým, co tehdy stalo se - příběh vám poví.
Život však uplyne - jak voda v řece, kdopak si vzpomene - někdo snad přece.